SEN A NOČNÍ MŮRA

Pražská ROCKOPERA uvádí v sobotu 10. května 2025 v 16 hodin ve foyeru divadla, ulice Komunardů 306/1 Praha 7, environmentální kolektivní výstavu Sen a noční můra umělců Marka Starosty, Rafaela Smeta, Jana Tichánka, Dominiky Fišerové, Pavla Geryk, skupiny Kolektivní bezvědomí s kurátorkou Susannou Wagnerovou. Hlavní prohlídka výstavy proběhne 17. května v 17 hodin spolu s performance skupiny Kolektivní bezvědomí ve foyeru divadla RockOpera Praha v rámci Festivalu Máme otevřeno.

Sen a noční můra je kolektivní výstava mladých umělců a studentů z Akademie výtvarných umění v Praze, z Art & Design Institut v Praze a z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Mladí malíři, umělkyně a kolektiv se nechali inspirovat atmosférou divadla RockOpera, kde se sen a realita prolínají v každém představení a vytvářejí vhodné prostředí pro obrazy a instalace věnované bizarním snům či nočním můrám. Kolektivní výstava je však navíc environmentální, site specific a plná odkazů na vizuální kulturu a literaturu.

Zlý sen – noční můra je v pohanských a lidových legendách popsán jako "přízrak, který sedne spáči na hruď a ztěžuje mu tak spánek", zatímco věda popisuje jeden z efektů spánkové paralýzy, který někdy bývá spojený s halucinacemi a bludy. Populární spisovatelé 19. století jako Karel Jaromír Erben, Edgar Allan Poe nebo Mary Shelley popisují sny jako něco, co se jeví jako podobné skutečnosti, ale zároveň realitu proměňuje v něco jiného a symbolického, někdy příjemného a dokonce vtipného a někdy děsivého.

Hororový román Mary Shelley, Frankenstein, zůstává nesmrtelný dodnes a nadále se hraje na prknech divadel, repríza rockové opery Frankenstein na vernisáž 10. května 2025 naváže. V knize Kytice z pověstí národních Erben popsal lidové noční můry a nešťastné osudy s kritickým podtextem českých mravních hodnot.

Oproti tomu se v Americe koncem 20. století začíná Tim Burton věnovat raději natáčení komicky groteskních hororových filmů a tvorbě knih jako Můra noční, předvánoční (Nightmare Before Christmas) nebo Ústřičkova smutná smrt (The Melancholy Death of Oyster Boy).

Výstava Sen a noční můra představuje strhující vizualizaci snů, předsíň snového světa z osobního pohledu umělců: fotograf a grafik Jan Tichánek představuje sen nebo zvrat své koupelny, kde se zelená žena jako astronautka nebo mimozemšťanka toulá kolem pračky, jako by byla na chodbě Kubrickovy vesmírné lodi ve filmu 2001: Vesmírná odysea. Do snové imaginace umělce Pavla Geryka se vkrádají podivné voskové předměty jako fragmenty rukou, které se skrývají na poličkách mezi noži a kuchyňskými doplňky. Ve snech malířky Dominiky Fišerové se vrací dětství, rudá země a sad, kde se na vrcholku stromu skrývá dívka, jež skrývá svou pravou identitu. Malíř Rafael Smet se ponoří do svého podmořského světa akvárií, v němž se kořeny rostlin šíří do nelidského prostředí alarmujícím a tajemným způsobem v temnotě noci. Marek Starosta se místo toho ponoří do stavu existenciální katarze, kdy se červené figury ze snů mění v noční můry na plátně a připomínají děsivé postavy Francise Bacona a jeho existenciální hledání vlastní podstaty. Kolektivní bezvědomí (Yaryna Derevianko, Gaja Melíšková, Pavla Peterková, Veronika Chroustová) se po vzoru C. G. Junga zaměřuje na pozorování snů a vytváří ideální podmínky pro snění prostřednictvím environmentální a imerzivní instalace, kde divák fyzicky se může ponořit do snové, asociativní a imaginativní dimenze. 

Text: Susanna Wagner