Boj o moc - výstava
Pražská ROCKOPERA uvádí kolektivní výstavu Boj o moc Marka Starosty, Rafaela Smeta, Jana Tichánka a Jana Husáka s kurátorkou Susannou Wagnerovou ve hale a foyer divadla v ulici Komunardů 306/1 v Holešovicích od konce roku 2024 do dubna 2025.
Čtyři mladí malíři a grafici představují velkoformátová díla věnovaná vztahu mezi bojem o moc a aktuálního dění přes filtr osobní zkušenosti i představivosti. Téma boje o moc je v dílech umělců prezentováno vyprávění události nebo filozofičtějších myšlenek, v nichž je boj chápán jako případ dobývání území nebo sebepotvrzení, uznání ve společnosti, jak to mistrně vyjádřil Orson Welles ve filmu Občan Kane (1941) a George Orwell v románu 1984.
Marek Starosta uchopil téma boj o moc introspektivním způsobem v svém dlouhém plátně zabaleném do role. Pražský malíř vnímá boj o moc jako formu boje o sebepotvrzení a o uznání ve společnosti. V obraze se téma projevuje v reprezentaci mýtu o Narcisovi a živočišnosti -animality. Dualita boje o moc je patrná v rozdělení dlouhé malby na dvě části: na pravé straně se objevují řada malých humanoidů, kteří se snaží dosáhnout vrcholu egyptské pyramidy, na levé straně se objevují figurky, jak se na sebe dívají v zrcadle uprostřed virtuální internetové sítě. Humanizovaní roboti připomínají postavy malíře Giorgia De Chirica, ale bez metafyzického smyslu pro enigmy.
Zvířecí instinkt v člověku není určen pouze přežitím, ale společenským postavením. Snaha dostat se jako první na vrchol pyramidy je metaforou touhy po sebepotvrzení a úspěchu poháněné lidským instinktem vítězství, jeho živočišností. To se promítá do narcismu, když ve společnosti převládá individualistická touha po uznání ostatními. Řecký mýtus o Narcisovi se dnes promítá v boji o osobní zviditelnění v internetu. Moderní Narcis rád odráží svůj vlastní obraz v sociální síti, facebooku nebo instragramu, kde stačí jeden like k osobnímu uznání i k finančnímu uspokojení. Boj o moc se tak přesouvá do virtuální arény sociálních médií, ve které se každý stává zamilovaným Narcisem do sebe a do vlastního obrazu odrážejícího se na displeji mobilního telefonu.
Rafael Smet uchopil boj o moc především v souladu s Hérakleitově teorií zákonu protikladů a konfliktu. V pětimetrovém plátně svinutém jako egyptský papyrus namaloval gigantickou rostlinu procházející proměnou. Malíř uvedl Hérakleitův zákon v moderním klíči prostřednictvím metamorfní dynamiky přírody a boje o území. Řecký filozof Hérakleitos z Efesu (6. - 5. př. n. l.) ve své knize O přírodě (O přirozenosti) tvrdil, že princip světa je regulován přírodou (physis), v níž je člověk součástí. Ve světě vše plyne a mění se ve výměně mezi protikladnými prvky. Zákon konfliktu nekončí vítězem nebo poraženým, ale principem jednoty a harmonie, kdy všechny protiklady tvoří jediný celek, také den a noc jsou jednotné. Protiklady končí přeměnou stejných prvků podle principu nadřazenou racionální inteligencí (logos).
Krajinomalba Smeta se stane metaforou protikladů: kořeny živého organismu se střetávají s neorganickými kovovými prvky, splývají s nimi a rozšiřují se na okolí jako pavučiny surrealistického malíře Josefa Istlera. Vize Smeta překonává sci-fi romány Isaaca Asimova, fantastické cesty Jule Verna, krajiny s vesmírnými loděmi namalované Adolfem Lachmanem, možná se více se přibližují Gigerovým post-atomovým krajinám, ale vzdává se mimozemských monster a biomechanických lidských postav. Ve velké aréně uprostřed obrazu probíhá boj mezi organickým a anorganickým, který končí bez přemožitelů proměnou v novou pozitivní bytost schopnou adaptovat se na mimozemské či cizí území bez lidské přítomnosti, podobně jako je podmořská krajina anebo sestavení akvarijních rostlin v Aquascapingu.
Obrázky je třeba rozkliknout.
Název: Sky Is The Limit? | Autoři: Jan Tichánek, Jan Husák | Technika: Digitální grafika | Rozměry: 1000mm x 707mm
Název: Innovation Under Fire | Autoři: Jan Tichánek, Jan Husák | Technika: Digitální grafika | Rozměry: 1000mm x 707mm
Název: Fermi Paradox | Autoři: Jan Tichánek, Jan Husák | Technika: Digitální grafika | Rozměry: 1000mm x 707mm
Název: Dark Ages Of Progress | Autoři: Jan Tichánek, Jan Husák | Technika: Digitální grafika | Rozměry : 1000mm x 707mm
Jan Tichánek a Jan Husák prezentuji globálnější výklad ve čtyřruční práci. Mladí grafici a fotografové interpretují boj o moc ve čtyřech velkých barevných plakátech v podobě pokroku vědy i lidského dobývání a kontrolu světa. Pokrok techniky ve službách člověka je také spojen s bojem mezi člověkem a strojem, neboť stroj se stává nástrojem moci, který se odráží v čase, od mýtu o Golemovi přes monstrum v příběhu Frankenstein od Mary Shelleyové až po postavu prvního robota vyprávěného Karlem Čapekem v románu R.U.R.. Umělci ilustrují technologický pokrok skrze kolážesnímků, které připomínají trendy, módy a nezapomenutelné události, jako je příchod prvního člověka na Měsíc. Každé dílo je složeno z koláží ilustrací technologických vynálezů a kraijn noir, ikon vědců a astronautů, architektury a moderního umění. Grafická díla odkazují na čtyři období: industrializace a urbanizace 19. století, rozpory 20. století jako byly mezi demokracií a fašismem, mezi kapitalismem a komunismem, jako studená válka či pokroky vědy, rozvoj techniky, moderní architektury a umění. Poslední etapa se týká kybernetického světa nového století, od používání dronů a satelitů až po bit-coiny a umělou inteligenci, která se může stát nebezpečným nebo naopak užitečným nástrojem pro zlepšení našich životních podmínek.
Fantazie umělce nemá čas a míru, ale realita je nepředvídatelnější než představivost samotná.
Text: Susanna Wagner