Předmluva
Jsem fantóm a Fantóm se i jmenuji
Nejsem ani na straně dobra a ani na straně zla. Jsem na své straně. Na straně, kde je i můj poskok Lertag. Žil jsem v dokonalém světě, který mě přestal bavit. Proč? Nemohl jsem nahlédnout za oponu kolem něj. Vytvořil jsem si tedy vlastní. Ten váš. Nechal jsem se do něj vtáhnout a obklopil se jeho největší anomálií, která nadzvedává jeho oponu. Uměním. Putoval jsem z místa na místo a mé současné bydliště je budova RockOpery Praha. Proč? Protože dva mé oblíbené druhy anomálií jsou divadlo a rock’n’roll. Na nějaký čas jsem upadl do letargie. Musel jsem načerpat síly a teď jsem zpět, abych se zapojil do dění. Rozhodl jsem se vydávat vlastní periodikum a dávat všem lidem se zálibou ve stejných anomáliích jako já podrobné informace ze světa mé oblíbené RockOpery. Naučil jsem kvůli tomu psát i Letarga (nebylo to jednoduché a ještě ani teď to není to pravé… ořechové) a šéfredaktorem jsem jmenoval své alter ego Š. Proč? Abych měl méně práce. Čtete první číslo Fantóma RockOpery a doufám, že se už teď těšíte na další. Měli byste. Proč? Proč ne? Muhahaha…

Fantóm
Téma
Deset let RockOpery
Nechtěl bych nějak svýho pána urazit, ale nějak ve svym úvodníku (kterej nenechal napsat Š., což by se podle mě hodilo, jelikož Š. je šéfredaktor a… dobře, už mlčim, nebo si to slíznu) zapomněl zmínit to nejpodstatnější. Vlastně to, co dělá tohle periodikum ještě výjimečnějšim. Začali jsme ho totiž vydávat v roce 2016, tj. v době, kdy RockOpera Praha slaví svý desátý narozeniny. Je to takovej dárek pro vás k její první dekádě. Krásně to vyrostlo a pořád to ještě roste. Máme z toho radost. Od antiky, kterou s Pánem zbožňujem, se RockOpera dostala k Shakespearovi, kterýho zbožňujem snad ještě víc, ke Goethemu, kterýho taky zbožňujem a k Tolstojovi. Toho taky zbožňujem. Tolstoje jsme dokonce kdysi s Pánem potkali osobně. Byla tenkrát velká zima a neměli jsme se čim zahřát. Divná to doba. Rock’n’roll tenkrát ještě neexistoval. Proto má celkem symbolickej význam, že první číslo Fantóma RockOpery vychází při repríze Anny Kareniny.

Jakoby to bylo včera, kdy jsme v Divadle v Dlouhé sledovali to propojení tvrdý muziky a antickýho dramatu. Antigona nás s Pánem přinejmenšim zaujala. Bylo v tom něco, co jsme do tý doby neviděli a když jsme pak uvažovali, kam se vrtnem, bylo sídlo RockOpery jasnou volbou. Dlouho jsme žili v utajení, nikdo o nás nevěděl. Na zdi plakát s Black Sabbath, pod něj si Pán položil Hilského překlady Shakespeara a Aristotelovu Poetiku. A přes zeď se na nás hrnul ten neskutečnej nářez. Teď jsme už plný energie, a tak jsme vylezli ze tmy do stínů.  Nespatříte nás, když nebudeme chtít, ale slyšíme každý slovo a každej tón. Pán si tenhle svět vymyslel a mě jeho anomálie bavěj. Naučil mě kvůli Fantómovi RockOpery psát a já jsem mu za to moc vděčnej. Souběžně s tim jsem se naučil i číst a tak jsem až po krk zavrtanej v knihách. Možná jednou něco napíšu. Možná. Chtěl jsem to udělat už kdysi a vim, že Tolstoj by mi klidně dal nějaký rady, ale Pán byl proti. Nevim proč. To až teď, když bylo třeba redaktora, mě to všechno naučil. Zajímalo by mě, jestli počítal s tim, že mi to začne tak rozšiřovat obzory… Ale ne, určitě to věděl. On ví všechno. Je to můj Pán. A já doufám, že vás naše postřehy z přítmí zaujmou minimálně stejně, jako nás tenkrát zaujala Antigona v Divadle v Dlouhé. Brzy na viděnou. (I když nás vy neuvidíte.)

Lertag
Delfy
Co nás čeká a co nás nemine
Ze života Fantóma
Kliknutím na obrázek otevřete celý komiks.
  1. Managing Director
Stáhnout komiks v plné kvalitě
Šéfredaktor: Š.; Redakce: Fantóm, Lertag; Výtvarník a grafik: Michaela Fišerová; Webdesign: Jonny